21. 6. 2011 Václav Radimský (1867-1946)

Malíř krajinář Václav Jan Emanuel se narodil 6. října 1867 v Kolíně v rodině právníka Václava Radimského, který byl zároveň majitelem mlýna a později také statkářem v Pašince. Václavova rodina byla nejen zámožná, ale také s kulturními zájmy, a proto se snažila dát dětem pečlivého vychování a vzdělání. Po ukončeném gymnáziu odešel Václav studovat do ciziny. Krátce pobýval v Mnichově, studoval v soukromé krajinářské škole Eduarda von Lichtenfels ve Vídni a v roce 1889 se vydal do Francie. Z podnětu malířky Zdenky Braunerové se asi v roce 1892 usadil v Barbizonu, kde měl možnost přímo poznat francouzskou impresionistickou malbu, zejména obrazy Clauda Moneta a Camilla Pissarra, kteří se stali jeho vzorem. Tehdy už slavný Monet žil v Giverny a kolem něho se vytvořila početná kolonie malířů z celého světa. Mezi nimi od roku 1895 i jeden Čech s rakouským pasem - Václav Radimský. Radimský nejprve bydlel v hotelu Baudy, tak jako většina v Giverny se usadivších malířů, pak si zde pronajal důma nakonec se namnoho let usadil o něco níže po proudu řeky Seiny v Le Goulet u města Vernon, ve starém nepoužívaném mlýně La Bergamotte.Tady si zřídil ateliér, na Seině pak měl zakotvenou loďku, kterou používal jako plovoucí ateliér a v ní prý občas maloval společně s Monetem. Byl velmi pracovitý, maloval lehce a rychle. V Giverny vznikl Radimského početný soubor záběrů na řeku Seinu v různých ročních obdobích. Nejraději však vyhledával prosluněné partie, pohledy na vodní plochu, zachycoval odrazy stromů na vodní hladině a přitom se zaměřoval na zachycení mihotavých světel, slunečních paprsků a vystižení barevné atmosféry dne. Radimský byl ve Francii úspěšný. Vystavoval na pařížských Salonech, v roce 1894 za obraz Kapradiny (Etudes de Fougeres) získal ocenění jako vůbec tehdy nejmladší malíř. O rok později obdržel zlatou medaili v Rouenu a v roce 1900 na Světové výstavě v Paříži. Pravidelné spojení udržoval i s domovem, obesílal výstavy Krasoumné jednoty, osmaosmdesáti obrazy výstavenými u Topiče v roce 1899 poskytl české veřejnosti první informace o impresionismu. Časopisy Zlatá Praha, Světozor nebo Volné směry otiskovaly pravidelně reprodukce jeho obrazů. Jako příslušník nepřátelské země byl zprvu internován ve věznici v Rouenu a propuštěn až na zákrok ministerského předsedy Georgese Clemenceau, který si také zakoupil Radimského obraz. Radimský, zklamán Francií, se po válce vrátil domů a usadil se na rodném statku v Pašince u Kolína, ten tehdy patřil jeho nevlastním bratrům, a zde žil a pracoval až do své smrti v roce 1946. Když se Radimský vrátil po skončení první světové války do Čech, směřovalo české malířství včetně jeho vrstevníků už k jinému, dalšímu výrazu. Radimský zůstal osamocen v prodlužování tradice impresionismu, jeho malba, která setrvávala podle francouzského vzoru prosvětlená, obsahově pak zaměřená převážně na přírodu středního Polabí, začala sklízet spíše kritiku. Radimský byl pracovitý, pilně maloval a jedna výstava střídala druhou, všechny byly komerční, proto je dodnes převaha jeho obrazů v soukromém majetku. Václav Radimský zemřel 1946 v sedmdesáti devíti letech v kolínské nemocnici na zápal plic. Radimského tvorbu můžeme rozdělit na dva námětové a časové okruhy. První spadá příbližně do let 1890 až 1918, kdy malíř žil u Giverny nedaleko Barbizonu a jeho stálou inspirací byla řeka Seina a příroda v okolí Giverny. Druhý je vymezen Radimského návratemdo Čech po skončení první světové války a jeho smrtí. Tehdy se malířův zájem se stejnou intenzitou soustředil převážně na zobrazování řeky Labe a krajiny kolem Kolína. Radimského obrazy se vyznačují jednoduchým ale působivýmkrajinnýmzáběrem, výraznou a efektní barevností, jeho škála zejména žlutých, zelených, hnědavých amodrých tónů je impozantní. Zajímavý je i způsob malby, který při práci na některých obrazech používal, s vynecháním míst na kartonu, tedy s využitím jeho podkladu. S touto technikou se Radimský seznámil právě ve Francii. Prodejní výstava obrazů Václava Radimského v Galerii Kodl sice není rozsáhlá, avšak jistě návštěvníky potěší kvalitou své nabídky. Soubornou výstavu tohotomalíře připravuje na podzimní měsíce letošního roku Galerie hlavního města Prahy a soustředění Radimského děl na této výstavě v Městské knihovně by mělo být objevné.

Naděžda Blažíčková-Horová