84. aukce, číslo katalogu 16 Naprosto unikátní dílo galerijního charakteru je famózním zástupcem autorovy závěrečné fáze tvorby, kdy Kremličkova malba dosáhla mistrovského provedení a  hluboké meditativní formy. Nesmírná uvolněnost projevu a  jedinečnost  námětu  vychází  z  umělcovy  cesty  do  Francie, kterou podnikl na jaře roku 1930 a  jež se stala hlubokou studnicí inspirace na další roky. Kremlička zde navštívil Normandii a  tamní skalní brána, místo, kde končí země a  začíná  moře,  ho  velice  okouzlilo,  stejně  jako  předtím Clauda Moneta nebo Gustava Courbeta. Scéně věnoval dva své obrazy, v  nichž pobřeží zachytil z  širokého nadhledu jako útvar uzavírající pobřežní pás. Výjev ovládá výjimečně jednotná šedobílá tonalita a  ústředním motivem se stala kaple, která jako by do sebe vstřebávala veškeré napětí těchto končin. Kremličkovi se dokonale podařilo zachytit atmosféru  místa  a  přemístit  diváka  na  větrem  bičovanou pastvinu, kde člověk zanechal svou poslední stopu a  za níž už není nic než dálka. Dílo je reprodukováno v  monografii autora (K.  Srp: Rudolf Kremlička, Praha 2006, kat.  č.  367). Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D.  Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.:  „[…]  Málokterá pozdní Kremličkova krajina má tak tesknou, vnitřně soustředěnou atmosféru jako toto pobřeží v  Normandii, jako by byla výrazem celé pozdní Kremličkovy osobnosti, která se sice v  ženských aktech přikláněna někdy k  silné senzitivitě, avšak v  mnohých krajinách dokázala vyjádřit opačnou stránku jeho povahy. […]“) a  potvrzení o  pravosti díla dr. J. Borovičky.