84. aukce, číslo katalogu 184 Naprosto jedinečná a  výrazově nesmírně silná velkoformátová práce nám představuje Emila Fillu jako umělce s  hlubokým  intelektem  a  malířským  talentem,  vytrvale zkoumajícího problematiku zátiší jako uměleckou disciplínu  poskytující  nekonečné  možnosti  zpracování  a  přístupu. Fillova pařížská zkušenost a  studium prací Picassa a  Braqua jen zesílily jeho fascinaci kubismem. Přesto však jeho vlastní pojetí kubismu výrazně přesahuje možnosti francouzského stylu. Síla osobnosti a  malířská bravurnost mu dovolily rozvíjet dál možnosti hry s  texturami a  formami v  kompozici.  Zátiší  s  mandolínou  pochází z  výrazného poválečného období, v  němž je po děsivé válečné zkušenosti citelná znovu nabytá radost ze života i  malby. Obraz je naplněn jistotou dlouholeté malířské zkušenosti a  zásadně dozrává i  Fillova schopnost syntetizovat lyrický kubismus, f iguraci a  vlivy surrealistických deformací. Velký formát umožnil umělci naplno rozvinout jeho smysl pro vážnost zavedeného žánru spolu s  lidovou živostí. Autor se nezdráhal pracovat s  ustálenými motivy, i  v  tomto zátiší vedle sebe položil  mísu  s  hruškami,  vázu  s  květinami,  partituru,  mandolínu, ale i  primitivizující sošku ženské hlavy. Zvláštně pracuje Filla v  obraze s  barevností. Na jednu stranu nás uvádí do temnějšími barvami sevřeného interiéru, na druhou stranu  ovšem  využívá  i  světlých  kombinací  barev  a  plátno tak  získává na lehkosti a  koloristické  živosti, jež  byla  v  tomto  období  umělci  vlastní.  Energie  linií  a  expresivita  barevnosti ukazují, že Filla namísto následování vzorů vytvořil výrazově ušlechtilou kompozici, jež  je naplněna duchovní intenzitou stejně jako křehkostí a intimností. Hodnotu díla zvyšuje původ z  významné zahraniční sbírky. Plátno bylo prezentováno v  Mánesu na výstavě Fillových poválečných prací (Práce z  let 1946–1947, Praha 1947, kat.  č.  42). Fotografie  z  výstavy,  kde  je  obraz  zachycen, je  černobíle reprodukována  v  monografii autora  (V.  Lahoda,  Emil  Filla, repro. 574, str. 526). Autenticita práce byla ověřena Filla Foundation a  obraz je  uveden  v  soupisu díla,  který  chystal prof.  V.  Lahoda,  CSc. Původně pochází z  kolekce dr.  J.  Borovičky, nyní kvalitní zahraniční sbírka. Při konzultacích posouzeno  prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D.  Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.:  „[…] Toto zátiší se vyznačuje nebývalou komplexností, lze jej bezesporu označit za jeden z  nejvýznamnějších obrazů, jenž se objevil z  Fillovy bezprostředně poválečné tvorby. Obzvláště bych upozornil na vstup  modré, která  zde dostala mimořádný  význam jako obrysový prvek, oddělující předměty a  jednotlivá pole, tak i  plošný, obestupující  jednotlivé  předměty.  […]“).