Slavné, naprosto unikátní plátno je jedním z nejzásadnějších obrazů, které Toyen ve 20. letech vytvořila, a je tak na trhu zcela jedinečným dílem této ikonické umělkyně. Malba vznikla v druhé polovině roku 1925, tedy ještě před odjezdem Toyen do Paříže, kde získala světový věhlas a zařadila se mezi tamní avantgardu. V předloženém obraze je již patrné velmi progresivní směřování tehdy teprve 23leté malířky, jež zřetelně vyhranila svůj výtvarný projev směrem k abstraktnímu tvarosloví, jímž ovšem stále vyjadřovala náměty, které byly typické pro teoretické programy raného Devětsilu, do něhož roku 1923 vstoupila společně s Jindřichem Štyrským. Jednalo se zejména o témata související s tržišti, cirkusy a pouličními kejklíři, se specifickým městským ruchem. Na plátně rozehrála Toyen skrze redukci iluzivního prostoru fascinující hru forem a barev, prostřednictvím jejich propojování a prorůstání sledovala množství mikrotémat týkajících se vztahu barevných ploch, a i jednotlivých horizontálních a vertikálních rovin. Abstrahujícími kruhy a vlnovkami reaguje na trendy evropské malby a jasně tak směřuje k nefigurativním tendencím. Tento obraz můžeme vnímat také jako jeden ze zřetelných momentů, které nasměrovaly autorčin další vývoj směrem k artificialismu. Sběratelskou atraktivitu díla podtrhuje provenience z pozůstalosti malířky, prodávané 21. 6. 1982 aukčním komisařem Vincentem Waplerem v Paříži (Succession Toyen, Vincent F. Wapler, 21. 6. 1982, pod názvem Composition Géometrique, kat. č. 14). Obraz je součástí aukčního katalogu a nese pozůstalostní razítko na zadní straně. Tato skutečnost byla potvrzena samotným Vincentem Waplerem, ale také přítelkyní Toyen Annie Le Brun, která plátno našla v rukopisném soupisu Toyen, jejž vedla malířka od 20. let až do své smrti a jenž je hlavním pramenem při posuzování autentičnosti jejích obrazů. Dílo vlastnila umělkyně po celý svůj život a v jejím ateliéru se nacházelo na čestném místě. Plátno bylo také opakovaně vystavováno; poprvé na výstavě Jindřicha Štyrského a Toyen, která se uskutečnila v pařížské Galerie d'Art Contemporaine (27. 11. – 10. 12. 1926) pod názvem Fete foraine. Obraz byl reprodukován v monografiích a katalozích výstav Toyen: Štyrský a Toyen, Moravská galerie v Brně, 1966 (obraz byl reprodukován v katalogu, avšak nefiguroval fyzicky na výstavě); Štyrský, Toyen, Heisler, Centre Georges Pompidou, Musée national d'art moderne, Paris, 1982, str. 13 (pod názvem La Foire); Rita Bischof: Toyen, Neue Kritik Verlag, KG Frankfurt am Main, 1987, obr. 2; K. Srp: Toyen, Argo, 2000, str. 36, obr. 28. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Tento obraz, společně s několika dalšími díly z konce roku 1925, je tak jejím zřetelným přechodem k artificialismu. […] Jarmark je skvělou ukázkou výtvarného projevu Devětsilu. Přesahuje však svou dobu, jejíž základní rysy v sobě ztělesňuje. […]“).