88. aukce, číslo katalogu 119 Jaroslav Král byl současníkem, a dokonce spolužákem některých významných osobností silné zakladatelské generace české moderny, pozdějších členů skupiny Osma a Skupiny výtvarných umělců v Praze. Nejprve v roce 1901 nastoupil na Umělecko-průmyslovou školu v Praze a poté v roce 1904 na pražskou Akademii do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Obdivoval své profesory a byla mu cizí jakákoliv revolta, byť ji zahájili jeho spolužáci z ročníku (Bohumil Kubišta, Vincenc Beneš, Antonín Procházka a další). Ke svému vlastnímu modernímu výrazu se proto dopracoval až kolem roku 1918 v Brně, kde poté po dvacet let spojil své malířské i společenské aktivity se Skupinou výtvarných umělců v Brně. V roce 1905 si Královi rodiče pořídili polnosti v Písku a rozhodli se s mladšími sourozenci přestěhovat. Mladý umělec sem zajížděl především na léto. Právě odtud pocházejí jeho prvotní malířské pokusy oproštěné od akademické malby a také první úspěchy. Není divu, že se sem rád navracel, a tvořil zde i v pozdějších letech, jak o tom svědčí plátno Pohled k Písku. Dílo je publikováno v autorově soupise pod č. 167 (M. Macharáčková: Jaroslav Král, Praha 2014, str. 318). Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a PhDr. R. Michalovou, Ph.D.