88. aukce, číslo katalogu 153 Sugestivně působící dílo Fosilní lidé I pochází z přelomového roku života a tvorby jednoho z nejzajímavějších solitérů českého surrealismu Františka Janouška. Rok 1938, odkazující k sílící hrozbě války a zároveň k politice appeasementu symbolizované Mnichovskou dohodou, v Janouškově tvorbě představuje konečný zlom, završení radikální proměny témat i tvarů. Na rozdíl od děl, která Janoušek představil na legendární výstavě českého surrealismu Poesie 1932 a která představovala optimisticky životadárné a bující organismy složené ze vzájemně se proplétajících, plazících a létajících symbolů antropomorfního i přírodního světa, jsou obrazy vytvořené kolem roku 1938 temné, až drásavě mučivé, podléhající ničivým a neovlivnitelným silám zla. Fosilní lidé I pak dokonce představují proměnu člověka v pouhý relikt klasicizující architektury. Obraz byl jakožto jedno ze zlomových děl nejen, co se týče tématu, ale i co se týče formální proměny Janouškova díla zmíněn v monografii Jindřicha Chalupeckého na str. 173, kde je také reprodukován (str. 172), a byl zastoupen na samostatných výstavách Františka Janouška: posmrtná výstava malířského díla (SVU Mánes, prosinec, 1947, kat. č. 72); František Janoušek, Středočeská galerie, Zámek Nelahozeves (1965, kat. č. 114); František Janoušek (Svaz českých výtvarných umělců, Mánes 1966, kat. č. 40); František Janoušek (Unie českých výtvarných umělců, Mánes, 19. 11. 1991 – 1. 1. 1992, č. k. 81). Plátno pochází z rodiny autora a bude zařazeno do chystaného soupisu díla v připravované monografii PhDr. J. Vykoukala. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Tento obraz je ojedinělý i tím, že autor stáhl barevnost, vyjadřoval se hlavně v modrošedých a béžových odstínech. Důraz položil na vlastní tvar obou bytostí, jejichž objem vystihl černou linií. Dospěl tak k sošnému řešení, k plastickému vyjádření svého vnitřního světa. Obraz ukazuje, že i závěrečná Janouškova práce měla několik poloh, které se vzájemně prolínaly. […]“).