Juvenilních maleb tohoto formátu není od Otakara Nejedlého známo příliš a na trhu s uměním se objevují jen vzácně – z téhož roku je zajímavý kupř. jeho Pohřeb v Kameničkách, případně o rok mladší obraz s označením Pohřeb (Ve žluté náladě), na nichž zaujme velmi podobná vodorovná kompozice se subtilními stromy na horizontu a dominantní plochou nebe podaného s expresivní dramatičností. V době vzniku představovaného díla bylo autorovi teprve dvacet tři let, což u tohoto konkrétního umělce znamená období, kdy už prošel soukromou krajinářskou školou Ferdinanda Engelmüllera, byl v úzkém kontaktu s Antonínem Slavíčkem, který se stal jeho přítelem i učitelem, a měl za sebou také zkušenost se zahraničními cestami. Nejedlého Krajina s duhou pochází nejspíše právě ze společného malování se Slavíčkem v Kameničkách. Na dramaticky působící zadní plán, kde se nad odcházející bouřkou klene oblouk duhy, navazuje v popředí spíše idylická pastýřská scéna s pasoucími se kravkami a kozou, kde přestálou nepřízeň počasí připomíná jen postava pastýře, který si dosud chrání hlavu před deštěm. Červené siluety žen zase vypovídají o určité barevné i tvarové schematizaci, ke které se tento bytostný krajinář tehdy uchyloval v případech, kdy chtěl obraz osadit lidskou figurou; podobně tento problém vyřešil kupř. v malbě s názvem Neděle z roku 1905, která zachycuje okamžiky před bohoslužbou v kostele Nejsvětější Trojice v Kameničkách. Takřka shodné kompozice zachycující pastýřskou scénu v popředí zopakoval Nejedlý také v obraze s názvem Na pastvě, který využil jako jednu z ilustrací ke knize svých dojmů a vzpomínek (Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii, Praha 1960, str. 50). Jedná se o dílo výjimečné výtvarné i sběratelské hodnoty, prezentované navíc ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.