Výjimečná asambláž z ruky Josefa Jíry, malíře, grafika, ilustrátora, zakládajícího člena skupiny M 57 a později člena Nové skupiny, je na trhu co do velikosti, námětu i datace zcela ojedinělou záležitostí. Rafinovaná kombinace živých, pastózně nanášených barev s expresivními vrypy do dřeva a kolážově vkládanými materiály vede diváka k niternému vnímání barvy, tvaru a textury. Název díla odkazuje k řece Ipari v pohoří Svaneti v Gruzii, kam autor odcestoval v roce 1984, a nedaleké skupině pravoslavných klášterů a kostelů. Jírovo zaujetí pro umění dávných epoch a snaha znovu prožít duchovní hloubku raně křesťanských kultovních předmětů se projevují například v přichycené tepané destičce s postavou anděla, která je v této horské oblasti tradičním předmětem sloužícím k uctívání. V oblasti Ipari je také velice rozšířena legenda o svatém Jiří, jednom z patronů Gruzie, k níž odkazují dva k sobě se přibližující jezdci se svatozářemi. Pro jejich podobu se umělec mohl inspirovat v existující fresce na stěně některého z kostelů ve Svanetii. Pod kopyty koně svatého Jiří se nachází jeho atribut – vrypem do dřeva naznačený dráček. Objevují se zde také umělcovy oblíbené motivy otisknuté dlaně či doširoka rozevřeného oka. Skupina této práci blízkých děl vzniklých v roce 1986 byla reprodukována v nejnovější autorově monografii (V. Šlajchrt / Z. Štěpanovičová: Josef Jíra: 1929–2005, Praha 2022, str. 153 a 190). Na rubu se nachází autorův charakteristický přípis s názvem. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.