Křehce expresivní dílo ze zralého tvůrčího období Josefa Jíry reflektuje jeho inklinaci k osobním tématům a je ukázkou jeho závěrečné životní i tvůrčí etapy, v níž využíval vytříbenou barevnou škálu, redukované tvary a precizní modelaci světlem. Počáteční ovlivnění dílem Jindřicha Pruchy zanechalo v Jírově rukopisu neodmyslitelný otisk vnitřního prožitku umělce a drásavou citlivost, obsaženou v námětech i způsobu malby. Postupně však dozrál k vlastnímu expresivnímu zpracování plochy obrazu, barvou a rydlem zvrásněnému a zdrsněnému vyjádření proudu emocí. Typickou se pro něj stala temná barevnost prozářená světlými detaily, jež na plátnech před očima diváka rozsvěcují jednotlivé postavy i obrysy celé scény. V obraze Svatební portrét Jíra podává niternou výpověď o křehkosti lásky, její pomíjivosti i věčnosti, která zdaleka není definována jen církevním obřadem. Dává nám tak nahlédnout do osobního okamžiku, v němž pod květinovým obloukem se stuhami pózují novomanželé se svou rodinou, radující se z nových začátků. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.