Pohled na údolí, z nějž přímo čiší atmosféra chladného rána stráveného v horách, náleží mezi rané práce Rudolfa Kremličky. Autor, jenž se později našel v neoklasicismu, nikdy neopustil krajinomalbu, která jej provázela po celý život ať už v jeho rodném kraji, nebo při četných cestách do zahraničí. V roce 1919 odjel spolu s malířem Janem Trampotou na Slovensko, aby pro Památník odboje maloval legionářská bojiště. Ovlivněn realismem se nechával ve svých krajinách vést především světlem, aby do obrazu vnesl hloubku a dopřál divákovi pocit konkrétních povětrnostních podmínek. Díky důrazu na světlo a měkkou modelaci Kremlička v předloženém plátně rozehrál nádherné zemité odstíny zeleně, v nichž se skrývají až geometricky pojaté barevné fasády hornického města s kostelními věžemi v pozadí. Dílo původně pochází ze slavné sbírky dr. Jaroslava Borovičky, jehož Kremličkova tvorba ze Slovenska velmi okouzlila. Později bylo součástí sbírky Národní galerie, kde bylo označeno inventárním číslem O 8129, z níž bylo později restituováno. Vysokou sběratelskou hodnotu obrazu rovněž umocňuje jeho prezentování na autorově samostatné výstavě ve Zlíně (Rudolf Kremlička, Výbor z díla, Oblastní galerie výtvarného umění v Gottwaldově, 17. 9. – 26. 11. 1967). Na rubu je dále připevněn štítek psaný autorovou rukou, určující celý název díla jako Hornické staré město Gelnica na Slovensku. Ve sbírce dr. Borovičky byl však veden pod názvem Kostelík v Gelnici nebo také jen jako Kostelík, jak dokládá štítek na rubu obrazu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Kremlička skvěle využil místní atmosféru, dokonce lze říci, že obraz mohl malovat za svítání, které postupně celé prostředí pohlcovalo. Jde o dílo velkých malířských kvalit, které navíc předznamenává Kremličkův přístup ke krajině do poloviny dvacátých let. […]“).