Sugestivní plátno Zuzana a starci pojaté v Bauchově charakteristickém expresivním a citově vypjatém rukopisu představuje známý apokryfní text dříve pocházející ze starozákonní knihy Daniel. Zuzana byla bohabojnou a ctnostnou manželkou žida Jójakíma, uznávaného a veřejně činného občana, v jehož domě se nacházel místní soud. Při častých schůzkách židovské společnosti si dva ze soudců z lidu oblíbili Zuzanu natolik, že ji sledovali na každém jejím kroku. Jednou ji zastihli při koupeli v zahradě a ve chvíli, kdy nebyla přítomna žádná ze služebných, na Zuzanu naléhali, aby byla svolná k jejich představám. Zuzana však nepodlehla, a proto si oba starci vymysleli příběh o jejím cizoložství, za nějž byla následně postavena před tribunál. Díky bystrému soudci Danielovi však unikla rozsudku smrti, který byl nakonec přiřknut oběma mužům. Námět byl velice oblíbeným obzvlášť v době baroka, které Baucha už od dětských let strávených v otcově řezbářské dílně přitahovalo svou citovou exaltovaností a naléhavostí. Plátno umělec vybavil nejen expresivní barevnou hmotou, ale i dynamickou kompozicí, v níž ženské tělo téměř splývá s krajinou. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Předložený obraz ‚Zuzana a zvědaví kupci (starci)‘ je nádherně tvarově a koloristicky rozehranou malbou, dokonale odpovídající Bauchovu pozdnímu expresionismu, cítěnému smyslově plně – v ‚chutných‘ barevných pastách doslova sochařsky. […]“).