Neobyčejně produchovnělé, výtvarně delikátní a koloristicky nesmírně uklidňující plátno pochází z významného poválečného, sběratelsky teprve nedávno oprávněně doceněného období Josefa Šímy, které považujeme za takzvanou druhou etapu malířovy tvorby, již zahájil po několikaleté odmlce zapříčené válečnými strastmi. Šíma se na počátku 50. let vrátil opět k soustředěné tvůrčí činnosti, během níž vznikly vrcholné práce, vyznačující se neobvyklou nezávislostí na dobových tendencích a mimořádnou hloubkou výrazu i rafinovaným ztvárněním, které bychom mohli přirovnat k dílům takové osobnosti, jakou byl například Mark Rothko. V působivých, prozářených scénách, jejichž původně krajinný charakter proměnil v takřka abstraktní zobrazení, se výtvarník soustředil na vyjádření proměn světla a struktury přírody. K těmto účelům mu dobře posloužila jemná kresba a velmi lehká, často monochromní barevná vrstva, díky jejichž efemérnímu vyznění byl schopen tyto metafyzické procesy zaznamenat. Předložený obraz odráží autorův zájem o tyto aspekty včetně nového zkoumání hmoty, jež v jeho malbě podobně jako v dobovém bádání ztratila svoji konzistenci a stala se pouhou všudypřítomnou energií. Divák se tak střetává s nebývale subtilním obrazem, kdy za pomoci několika barevných tónů můžeme z plochy vypozorovat dvě ploché kry, harmonicky levitující v blankytně surreálném prostoru, který svědčí o Šímově mimořádné snaze po vyjádření celku světa v jeho kosmické jednotě a přiblížení se k mýtu stvoření i jeho přístupu k realitě, zbavené vší popisnosti, zredukované na několik základních znaků. Hodnotu díla zvyšuje autorské věnování na rubu a provenience přímo z mistrova ateliéru v roce 1964. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.