Práce Viléma Kandlera, malíře náboženských a historických scén i krajinných výjevů často inspirovaných italskou antikou, se na českém trhu s uměním objevují jen vzácně. Tento umělec, student pražské Akademie v ateliérech Františka Waldherra, Františka Tkadlíka a Christiana Rubena, byl držitelem Klarova stipendia, díky němuž mohl italskou a především římskou kulturu napřímo vstřebávat po řadu let – italský pobyt spojený se studiem tamních památek i etnografie se mu v rámci výběru tematiky obrazů stal určujícím i po návratu do Čech, kde se již za svého života stal uznávaným tvůrcem pohybujícím se v blízkém okruhu císaře Ferdinanda V. Dobrotivého. Představovaný obraz velkorysých rozměrů spojuje autorův zájem o antické památky i místní kroje a zvyky. Zachycena je zde skupina venkovanů odpočívajících u kašny korunované papežským znakem s tiárou a klíči sv. Petra – to vše na pozadí s torzem římského akvaduktu a do široka se rozbíhající krajiny ohraničené pásmem pohoří. Kandler zde reflektuje dobový zájem malířů o antické památky, pramenící z archeologických vykopávek, které v průběhu 18. i 19. století probíhaly nejen v Římě, ale i v Pompejích či Herculaneu. Zároveň však velmi pečlivě zobrazuje reálie či detaily krojů, propojuje tak dávnou minulost se současným životem a nabízí zajímavý artefakt vysoké dokumentární hodnoty. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.