Tato romantická malba Vojtěcha Brechlera půvabně syntetizuje vlivy předních českých krajinářů Antonína Mánesa a Maximiliána Haushofera, jejichž učením tento doposud jen málo známý umělec prošel. Sám pocházel z rodiny, kde jeho děda i otec byli malíři, a toto řemeslo tak pro něj bylo v podstatě dědičné. Představovaná idylická krajina se nese v přívětivé atmosféře nastávajícího léta a vyniká hladkým minuciózním zpracováním s patrnou snahou o vystižení realistického detailu. Drobnopisně zachycené listoví stromů, křehké bezové květy či stébla čerstvě posekané trávy v nůši jedné z venkovanek jasně vypovídají o Brechlerově kreslířském zájmu, díky němuž se později také uplatnil nejen jako vyhledávaný ilustrátor dobových časopisů a publikací (Zlatá Praha, Světozor, Ottovy Čechy ad.), ale také jako pedagog kupř. na Vyšším německém staroměstském gymnáziu v Praze. Císařským dvorem uznávaný a zcestovalý umělec, jenž se dokonce podílel na výuce následníka trůnu Rudolfa Habsburského, je zde zastoupen dílem vysoké malířské kvality, které i přes relativně rané vročení poukazuje na velký talent svého autora. Roku 1852 Brechler prezentoval na pražské výstavě Krasoumné jednoty dílo s označením Partie ze saských pohraničních hor (kat. č. 194), které je s velkou pravděpodobností právě představovaným dílem. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.