Oldřich Blažíček ani v roce 1938 nepolevil ve své výtvarné činnosti, dále maloval a také neúnavně cestoval po Čechách i Slovensku, kde nalézal inspiraci. Doba vzniku představovaného díla, Krajiny s komediantským vozem, spadá právě do tohoto období, kdy s chutí maloval především v plenéru; hlavní inspirací mu byla příroda, ovšem rád do ní také zasazoval figurální výjevy, jako např. procesí, poutě nebo právě komediantské vozy. Stejně tak je tomu i zde: zachycena je jakási dřevěná maringotka tažená koníkem pod strání, nad níž se nachází okraj vesnice. Projevil se tu dynamický Blažíčkův rukopis, malba je tvořena nesčetnými tahy, body a údery štětce, které v souhrnu vytvářejí podzimní barevnou škálu, tolik typickou právě pro jeho zralý styl. Je pravděpodobné, že byl k tomuto námětu inspirován při návštěvě rodné Vysočiny, kam se vracel nejen fyzicky, ale i ve své práci až do konce života. Významná je i historie obrazu, který, jak dokazuje razítko na jeho rubové straně, býval kdysi ve sbírce profesora Josefa Skupy, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Při konzultacích posouzeno PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou a PhDr. E. Havlovou, autorkami Blažíčkovy monografie a soupisu díla, v němž se obraz nachází pod katalogovým číslem 617 (obr. str. 316 soupisu).