Optimisticky laděná Tanečnice Jiřího Sopka pochází z jeho velmi ceněného období osmdesátých let, kdy prostřednictvím grotesky reagoval na politicko-společenské dění v zemi. Jako mnozí další byl dlouho omezován zákazem vystavování, na živobytí si tedy před sametovou revolucí vydělával převážně restaurováním a vlastní tvorbu rozvíjel jen ve volném čase. Situace se zlepšila až v druhé polovině osmdesátých let. Rok před vznikem představovaného obrazu se připojil ke skupině 12/15 a dva roky poté se stal profesorem malby na pražské Akademii, aby byl později dvakrát jmenován jejím rektorem. Nahá žena tančící mezi kapkami deště, pochmurné atmosféře totalitního režimu navzdory, jako by nacvičovala kankán a radovala se z čistého bytí. Snad jako ochranu před průtrží mračen nebo jako taneční proprietu jí autor poskytl malé červené paraplíčko, jež výjevu dodává na líbeznosti. Sopkův typický zářivý kolorit, jemuž zde dominuje žlutá a zelená, je doplněn o měkké přízvuky růžové a červené, dodávající kompozici příznačný kontrast. Jedná se o nesporně kvalitní dílo jednoho z nejváženějších současných českých umělců, jehož tvorba, ačkoliv maskovaná v hravém vyznění, nepostrádá hlubší poselství. Při konzultacích posouzeno prof. J. Sopkem, autorem obrazu. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.