Otakar Mrkvička (1898–1957)

Všestranný výtvarník a výtvarný kritik, významný představitel české meziválečné avantgardy a spoluzakladatel skupiny Devětsil Otakar Mrkvička dokázal během své kariéry obsáhnout mnoho uměleckých disciplín. Uplatnil se na poli typografie (spolu s Karlem Teigem je pokládán za tvůrce moderní typografie), ilustrace (zpravidla v technikách kresby tuší a litografie), scénografie, karikatury, výtvarné kritiky a v neposlední řadě jako talentovaný malíř. Dospěl k vlastnímu, progresivnímu výtvarnému stylu. Jeho dílo bylo zprvu utvářeno konstruktivismem, sociálním civilismem, poetickým primitivismem, plynule nabylo puristicko–klasicizujícího rázu a dotklo se i tvorby založené na čistě geometrických strukturách.

 

Tento příbramský rodák studoval nejprve na pražské Akademii (1918–1919) u Josefa Loukoty a Františka Tichého a poté na Uměleckoprůmyslové škole (1919–1922) u Vratislava Huga Brunnera a Emanuela Dítěte. Jako význačný člen Umělecké besedy a zakládající člen Devětsilu udržoval blízké přátelské vztahy s Toyen, Jindřichem Štyrským, Josefem Šímou či Karlem Teigem. V roce 1926 se stal výtvarníkem divadelní sekce Devětsilu (Osvobozeného divadla) a poté pracoval jako scénograf v nově založeném divadle Dada, kde potkal svou budoucí ženu, půvabnou herečku Lídou Otáhalovou. V průběhu třicátých let publikoval v různých novinách a časopisech celou řadu humoristických a satirických kreseb. Ve volné tvorbě, jíž se v meziválečném období také intenzivně věnoval, si oblíbil motivy milenců a s postupem času i téma pražských zákoutí. S oblibou se věnoval i malbě realistických portrétů svých hereckých přátel. Za druhé světové války byl vězněn, po roce 1945 pracoval pro Svobodné a Literární noviny nebo časopis Výtvarná práce.