Vynikající práce Oty Janečka vznikla v druhé polovině 60. let, jež pro tohoto výrazného solitéra znamenala možnosti nových výtvarných metamorfóz. Jeho dílo té doby se vyznačuje zjednodušením tvarů a dekonstrukcí objektů za účelem nalezení jejich nové vnitřní struktury. Ve formě poetických alegorií skrytých v abstraktních podobách se často v této době objevují lidské hlavy. Kompoziční skladba předkládaného obrazu je navíc umocněna Janečkovým přirozeným citem pro hmotu a kolorit, jak je ostatně patrno na bravurním zpracování barevných odstínů. Práce je uvedena v autorově soupise díla pod stejnojmenným názvem a číslem 9662. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. T. Janečkem, autorovým synem.