Jiří Bradáček (1922–1984) Figurální kompozice

88. aukce, číslo katalogu 185 Modernistická kompozice českého sochaře, pedagoga a člena skupiny Krok 57 výborně reprezentuje autora nejen jako skvělého figuralistu, ale dokládá zejména jeho smysl pro monumentalitu a sochařské cítění tvaru, který se začal formovat již na Státní keramické škole v Praze, později na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Karla Dvořáka, a nakonec byl dovršen na pražské Akademii u profesora Pokorného. Bradáček, jenž generačně spadá k umělcům, kteří byli díky politické situaci výrazně omezeni na své tvůrčí svobodě, se mimo volného sochařství věnoval i zakázkám pro architekturu a porcelánové plastice. Předložené dílo svým charakterem plně odpovídá Bradáčkově cestě za hledáním hmotového ideálu a dokládá jeho nezaměnitelný rukopis, z něhož je na první pohled patrná těžká krása kamene. V harmonicky vyvážené práci jsou zcela potlačeny detaily ve prospěch střídmého výrazu vycházejícího z kubismu, sociálního civilismu a nové figurace, a autor tak nechává naplno vyznít krajnímu zjednodušení tvarů a jejich plasticitě, jež však nikdy nepřekročily hranice reality směrem k abstrakci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.