Výtvarně zajímavá práce z atraktivních sedmdesátých let je ukázkou Paurova oblíbeného tématu kulatého tvaru slunce, jež se v jeho obrazech objevuje jako plastický objekt velice často. Absolvent pražské Akademie zůstal ve svém díle věrný vlivům druhé světové války a s ní spojené vlny civilismu, který ovšem kombinoval s abstraktními formami. I v tomto případě přetvořil námět do zcela nekonkrétně komponované malby, postavené na výrazné červené barevnosti a práci s jejími odstíny. Právě skrze stínování totiž vyniká kruhové slunce jako zásadní světelný bod celé kompozice a svým odrazem v dolní části plátna naznačuje prostor. Tematicky práce navazuje na cyklus Spálených měst, zde ale dochází k absolutní abstraktizaci tématu a absenci reálného města. Z práce je patrné, jak daleko Paur ve své tvorbě a cestě k absolutní redukci tvarů i hmoty dospěl. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.