Benešovo bohaté reprezentativní květinové zátiší dokládá, že tento čelný představitel senzuální linie malby a výtvarného vitalismu svůj um dovedl naplno zúročit jak v pragensiích nebo krajinomalbách, tak i v řadě květinových kompozic, ke kterým se opakovaně vracel a které potvrzují jeho celoživotní zájem o harmonii v přírodě, její stálost, ale také pomíjivost. Tradiční umělecký žánr zátiší i předložený motiv kytice ve váze Beneš bezpochyby nejednou promýšlel a tříbil ve spolupráci se svým blízkým přítelem a sousedem z pražské Ořechovky Václavem Špálou. Cítíme to i z předloženého díla a výběru rostlin, které se nejednou objevily v plátnech obou autorů. Aby natrvalo zachytil uvadající krásu, malíř jednotlivé květy promodeloval precizními pastózními tahy štětce. Dokonale tak postihl načechraný kulatý tvar pivoněk a sametovou jemnost vlčích máků, jež dohromady tvoří půvabnou, živoucí a vyváženou kompozici. Plátno rovněž odráží vlivy evropských, zejména francouzských mistrů, které autor během svých cest intenzivně studoval a jejichž odkaz osobitě transformoval. Jejich syntézou dospěl ke křehkému výrazu mezi impresionismem a fauvismem. Dílo bylo až dosud v rodině prvního majitele, který jej získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. B. Ropkovou, Ph.D., v jejímž připravovaném soupisu bude dílo uvedeno.