František Janoušek v roce 1929 procházel významnou uměleckou transformací. Po období, kdy byl ovlivněn lyricko-imaginativním kubismem a poetismem, se začal více orientovat k surrealismu, který nakonec v jeho tvorbě naplno převládl v následujících letech. Zásadní inspirací se mu staly studijní cesty do Paříže, které realizoval v letech 1926 a 1929. Zátiší s houbami a srnčí hlavou zachycuje právě tento přechodový moment, ve kterém je zřejmé, že Janoušek hledal nový výraz a experimentoval s organickými tvary vloženými do kubisticky strukturovaného prostoru. Svým barevným rozvržením laděným do pastelově zelených a růžových tónů představuje zátiší velice vzácnou ukázku, která – viděno z odstupu – pomalu předznamenává budoucí surrealistické tvarosloví, a je zřejmé, že právě Janoušek reagoval na tento nový směr jako jeden z prvních na české výtvarné scéně. Přestože v předloženém díle dominuje na první pohled realistické zobrazení srnčí hlavy, celková kompozice je vystavěna z překrývajících se geometrických ploch, které vytvářejí mnohovrstevnatý a na první pohled neuchopitelný organický prostor. V něm můžeme rozeznat fragmenty dalších předmětů, včetně lahve s nápisem na pravé straně či dvou hub v levém horním rohu. Jednotlivé motivy tak můžeme v souvislosti s barevností chápat jako symboly rozporuplného vztahu mezi životem a smrtí, přírodou a civilizací nebo rozkvětem versus dekadencí. Dílo bylo reprodukováno v monografii Jindřicha Chalupeckého (František Janoušek, Praha 1991, str. 47), v Uměleckém měsíčníku (roč. 28, 1930–1931, č. 1, str. 16a) a též ve Volných směrech (roč. 28, 1930–1931, str. 133). Bylo rovněž prezentováno na výstavách (František Janoušek: Posmrtná výstava malířského díla v Mánesu, S. V. U. Mánes, Praha, prosinec 1947, kat. č. 9; František Janoušek, 1890–1943: Malířské dílo, Středočeská galerie, zámek Nelahozeves, 21. 8. – 31. 10. 1965, kat. č. 19; František Janoušek: Obrazy a kresby 1929–1942, Dům umění města Brna, 21. 5. – 30. 6. 1985, kat. č. 10; Janoušek 1890–1943: Obrazy a kresby, S. V. U. Mánes, Praha, 19. 11. 1991 – 1. 1. 1992, kat. č. 15). Plátno má dle malířova lístkového katalogu číslo 74, pochází z rodiny autora a bude zařazeno do chystaného soupisu díla v připravované monografii Mgr. E. Vele. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza Mgr. E. Vele.