Obraz Ženy na poli III je typickou ukázkou surrealistické tvorby Evy Švankmajerové, která se často zabývala tématem ženského těla, jeho groteskní deformací a psychologickou symbolikou. Hlavním motivem díla je robustní ženská postava s přehnanými proporcemi, jejíž podivně rozvržené končetiny a nepřirozeně velké oči umocňují snovou, až znepokojivou atmosféru obrazu. Pozadí tvoří stylizovaná krajina s poli, geometrickými domky a kopcovitými útvary připomínajícími hromady hlíny. Barevná paleta v teplých tónech červené, oranžové a hnědé evokuje syrovost venkovského prostředí i archaické symboly plodnosti. Švankmajerová se v díle dotýká ironických úvah o „ženském údělu“ a deformovaných stereotypech spojených s tělem a mateřstvím. Postava ženy působí silně, ale zároveň bizarně a odcizeně, jako by se nacházela v paralelním, absurdním světě. Obraz odráží autorčinu schopnost kombinovat surrealistickou imaginaci s kritickým pohledem na společenské role a intimní prožitky žen. Současný majitel dílo získal přímo v ateliéru autorky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a J. Švankmajerem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.