Krajina zaujímala v tvorbě Zdeňka Sýkory významné postavení po celý život. Ať už zachycoval pohledy na louky rodného kraje, nebo se později vydával na cestu objevování neznámých krajin prostřednictvím svých lineárních kompozic, příroda zůstávala stálým zdrojem jeho inspirace. Krajina u Loun je působivou ukázkou autorovy rané tvorby. Kompozice zachycuje rozlehlý pohled na zvlněnou krajinu v okolí Loun, odkud Sýkora pocházel a měl k ní hluboký osobní vztah. V této době jezdil na kole malovat do plenéru spolu s Vladislavem Mirvaldem, lounským přítelem a malířem. V popředí obrazu vyniká bohatě rozkvetlá luční květena, malovaná pastózně a s citem pro barevnou harmonii. Detaily květin se mísí v živé, takřka impresionistické skvrnitosti, která dodává scéně svěžest a pohyb. Diagonální kompozice přechází v rozlehlé zelené pláně a vzdálené kopce, jež se postupně rozplývají v jemném oparu horizontu s pohledem do údolí řeky Ohře. V uvolněném a expresivním malířském rukopisu je patrný vliv impresionismu a pozdního fauvismu pruchovského ladění. Krajina u Loun představuje důležitý mezník v Sýkorově tvorbě, kdy ještě pracoval s tradičními krajinářskými postupy, ale již v nich můžeme tušit zárodky jeho pozdějšího zájmu o barvu a strukturu, které rozvinul ve svých abstraktních kompozicích. Na zadní straně plátna se nachází druhý obraz, který předcházel Krajinu u Loun. Jedná se o dílo s názvem Jabloň, které bylo vystaveno na autorově první osobní výstavě v Umělecké besedě (Zdeněk Sýkora: Obrazy, Alšova síň Umělecké besedy, Praha, 12. 12. 1952 – 11. 1. 1953, kat. č. 15). Plátno je evidováno v Archivu Lenky a Zdeňka Sýkorových v Lounech pod označením P104. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza L. Sýkorové, autorovy manželky.