Královská obora v Praze-Bubenči, která byla pravděpodobně založena již králem Přemyslem Otakarem II., je jedním z největších a nejvýznamnějších pražských přírodně krajinářských parků, což platilo v nemenší míře i za života Oldřicha Blažíčka, a je tedy nasnadě, že byla i pro něj vítaným inspiračním zdrojem. V době, kdy představovaný obraz vznikl, byl jeho malíř na vrcholu tvůrčích sil, dostávalo se mu společenského uznání a jeho dílo bylo oceňováno i v mezinárodním kontextu. Nepřekvapí proto, že Královská obora vykazuje znaky vyzrálého rukopisu a jistého uměleckého názoru. Blažíček byl po námětové stránce nebývale univerzální, maloval portréty, město i architekturu, ovšem krajina měla v jeho díle dominantní pozici. Obzvláště osobitým způsobem dokázal zachytit přírodu v její kulturní podobě, která je kultivovaná, zbavená nebezpečí divočiny a slouží k volnočasovým radovánkám městského člověka.Přesně do tohoto okruhu zahradních restaurací, alejí a městských či lázeňských parků pojednaných s příklonem k impresivní světelnosti patří i toto plátno. Zobrazena je zde poklidná společnost žen a dětí užívající si pravděpodobně nedělního odpoledne na břehu jezírka pod vzrostlými stromy. Vše je podáno rychle, lehce, spontánně, s radostí a pružným úhozem štětce s měkkým nánosem barvy. Na rubu slepého rámu se nachází autorův přípis z 23. ledna 1947 potvrzující dataci, lokaci a autenticitu. Mimo to je zde i číslo 21, zřejmě odkazující k blíže neurčené výstavní prezentaci díla. Svým formátem, efektností i dokonalým provedením lze tuto dosud neznámou malbu označit za vysoce přitažlivý a sběratelsky vzácný artefakt. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou a PhDr. E. Havlovou, autorkami Blažíčkovy monografie a soupisu díla, do jehož elektronické podoby bude představovaný obraz zařazen. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.