Poeticky zachycená Krajina s modrým domkem je dílem Jaroslava Krále, malíře a organizátora uměleckého života v Brně. V první polovině dvacátých let se Král zaměřil především na sociální tematiku, přičemž významně reagoval na třetí výstavu Tvrdošíjných, jejíž repríza v Brně v březnu a v dubnu 1921 narušila dosavadní konzervativní charakter místní výtvarné scény. Přehlídka představila vedle členů pražské skupiny Tvrdošíjných také české Němce, například Alfréda Justitze a Jiřího Karse, a umělce drážďanské secese, mezi nimi Otto Dixe a také mnichovského Paula Kleea. Král v té době působil jako předseda Klubu výtvarných umělců Aleš a podílel se na organizaci výstavy, na níž jej nejvíce zaujala tvorba Josefa Čapka. Nové výtvarné pojetí, odlišné od jeho dosavadního neoklasicismu, se projevilo i v Krajině s modrým domkem. Podobně jako Čapek pracoval Král s motivy domků a krajinných scenérií, přičemž prostřednictvím vlnovitých tahů štětce zdůrazňoval hloubkový pohyb terénu, což jeho krajinám dodávalo rytmiku a dynamiku. Zatímco Čapek své formy zjednodušoval až na znakové prvky a nevyhýbal se expresivnímu vyjádření, Král si uchoval svůj klasicistní rukopis, založený na vyvážené a pevné stavbě obrazu. Na rozdíl od impresionistického zachycení proměnlivých světelných podmínek se soustředil na stabilní a promyšlenou kompozici, která stavěla na výrazných obrysech a stylizované barevnosti. Tyto prvky odrážejí jeho klasicizující tendence, inspirované zejména francouzským uměním. Hodnotu díla zvyšuje jeho publikování a reprodukování v soupisu díla (M. Macharáčková: Jaroslav Král, Praha 2014, str. 56, obr. 63, a str. 318, kat. č. 166). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D., (cit.: „[…] ‚Krajina s modrým domkem‘ je dílem neobyčejné tvarové a koloristické harmonie, svébytným malířským organismem, v neotřelém krajinném motivu skvostně předjímajícím formy českého poetismu třicátých let. […]“).