Práce nazvaná Dekret je výrazným příkladem experimentální tvorby Jiřího Balcara pohybující se na pomezí gestické abstrakce a informelu. Na konci padesátých let se Balcar seznámil s evropskou poválečnou abstrakcí, zejména na výstavě Expo ‚58 v Bruselu a následně v Paříži, což podnítilo jeho vlastní umělecký vývoj. Začal tvořit spontánní barevné kompozice, ve kterých dominují svobodné malířské gesto a důraz na samotný proces tvorby, což je patrné právě v Dekretu. V této sérii Balcar spojil několik významových rovin – informální barevnou hmotu, fragmenty písma a kaligrafické znaky, které vytvářejí komplexní strukturu. Proměna přístupu k malbě si vyžádala i nové techniky – stříkání barvy, pastózní tahy či destruktivní gestické zásahy, jež dodávají dílu syrovou expresivitu. Dramatické kontrasty mezi temným pozadím a jasnými gesty vyvolávají dojem šifrované zprávy nebo symbolické výpovědi, v níž se stírá hranice mezi textem a obrazem. K Balcarovu experimentálnímu přístupu mohla přispět také studie Adolfa Hoffmeistera z roku 1958 o vztahu východní a západní kaligrafie a vlivu tradiční čínské malby na moderní abstraktní umění. V kontextu tehdejších kulturních a politických kontaktů s Východem byl tento vliv v českém umění živě reflektován. Práce byla reprodukována pod názvem Kompozice v knize o informelu v českém umění (M. Nešlehová: Poselství jiného výrazu, Praha 1997, obr. str. 84, s chybným rozměrem 50 × 35 cm). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. M. Klimešovou, Ph.D.