Vytříbené zátiší z palety Vincence Beneše představuje tohoto oblíbeného tvůrce na vrcholu sil, uvolněného a přirozeného, odpoutaného od vlivů a učitelů z předcházejících let. Největší vliv na něj neměla pražská Akademie výtvarných umění, kde načas studoval pod vedením Vlaha Bukovace, ani skupina Osma, ba ani Skupina výtvarných umělců, nýbrž četné zahraniční cesty, které mu pomohly ustálit výtvarný výraz, ve kterém se mohl vyjadřovat bez ohledu na právě převažující umělecké proudy. Tehdy dospěl ke svému osobitému stylu, v němž sice rozvíjel odkazy blízké modernímu francouzskému malířství, postavené na živém impresivním spojení světla a barvy, uchoval si však střídmost malířského přednesu a smysl pro vyváženou skladbu. Beneš rovněž mistrně ovládl techniku impasta, nanášení vrstev barev tak, aby dosáhl hmatatelného povrchu, čímž záměrně zdůrazňoval fyzické bytí zobrazených objektů. Jeho schopnost ztvárnit materii obyčejných předmětů – sametovou šťavnatost ovoce, odlesky na porcelánovém nádobí i texturu různých druhů látek – je skvělým příkladem, jak dokázal proměnit obyčejné zátiší v oslavu krásy a smyslnosti. Kvalitní pražská poválečná sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. B. Ropkovou, Ph.D., v jejímž připravovaném soupisu bude dílo uvedeno.