akvarel na papíře
1899
vlevo dole, vpravo dole
39 × 21,5 cm
rámováno, pasparta, zaskl.
Tato významově i esteticky nerozlučitelná dvojice symetricky komponovaných alegorických kreseb je vzácným dílem Vojtěcha Preissiga, jenž po studiích na Umělecko-průmyslové škole v Praze odjel do Paříže, kde mj. pracoval u Alfonse Muchy a pokračoval ve studiu grafických technik. Dívka se světlými vlasy, žlutými květinami a dekorativním vlysem z červených srdcí představuje Den, zatímco dívka s černými vlasy, bílými květinami a vlysem ze zlatých pěticípých hvězd zastupuje Noc. Preissig zde prokázal, že i navzdory silné osobnosti Alfonse Muchy, mistra kompozic tohoto druhu, dokázal zvolit osobité výtvarné řešení s důrazem na barevnou plochu, čímž se mnohem více přiblížil francouzskému modernismu Paula Gauguina a skupiny Nabis. Pozoruhodné jsou i přípisy na obou dílech s věnováním „Milovaným rodičům k 16. a 18. březnu 1899 Vojtěch“ – setkáváme se tu s vzácným artefaktem, osobním dokumentem vypovídajícím o autorově vřelém vztahu k rodině a především k rodičům, kteří mu již roku 1897 umožnili vysněnou cestu do Paříže. Sběratelskou hodnotu diptychu vyjma výše zmíněného výrazně zvyšuje výjimečná provenience obou obrazů, které byly součástí slavné sbírky Jindřicha Waldese, jak dokazují štítky na rubové straně (inv. č. 1677 a 1678). Prezentováno v luxusní dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. T. Vlčkem, CSc., a prof. R. Prahlem, CSc.