Žánrové scény v podání pražského rodáka Norberta Grunda reprezentují výstižně malířství českého rokoka. Již první jeho životopisci uvádějí, že se stal nejprve žákem svého otce Christiana Grunda. Formativní pro něj byly ale zejména podněty vlámské a holandské žánrové školy, doplňované francouzskými vzory, tedy vlivy, které na něj působily při studiu ve Vídni a při cestách po Itálii a Německu. V jeho díle nalezneme nejen galantní scény francouzského střihu a biblické obrázky vytvářené na objednávku, ale i žánrové výjevy se selskou tematikou, kterými se hlásil k odkazu Nizozemců. Právě takovou scénou je i představovaná malba drobných kabinetních rozměrů. Pod nebem s nízkým horizontem zde tvůrce rozehrál děj s divadelně řazenými kulisami jednotlivých obrazových plánů. Pozadí tvoří vysoké budovy pravděpodobně městského opevnění. Ve středním plánu se pohybuje skupina jakýchsi muzikantů či kejklířů. Popředí potom dominují postavy sedící stařeny a muže s dýmkou, klečící dívka a především bachyně se třemi podsvinčaty. Anekdotické vyznění této kompozice zde ještě umocňuje potěšení z dokonale zkomponovaného a propracovaného výjevu. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Arijčuka.