Subtilní lavírovaná kresba zachycující ikonický most George Washingtona spojující břehy New Jersey a Manhattanu je vzácným příkladem amerických inspirací v pozdním Šímově díle, kdy se tento člen skupiny Le Grand Jeu po období abstraktních kompozic začal opět vracet k architektonickým strukturám, jež ho fascinovaly už během studií na brněnské technice z počátku dvacátých let. Do New Jersey se v šedesátých letech malíř podíval především z důvodu návštěv svého dlouholetého blízkého přítele a mecenáše, kardiologa a znalce umění Josefa V. Brumlíka (ještě více je sblížila svatba Šímovy dcery s Brumlíkovým synem). Malíř s ním dlouhá léta udržoval intenzivní kontakt skrze korespondenci, a Brumlík mu dokonce už v roce 1959 poštou posílal fotografie amerických mostů jako inspirační zdroj. Tyto mosty vytvářely v umělcově mysli, dle jeho vlastních slov, „jakýsi snový dojem Ameriky“. Kresba přímo souvisí s olejem Most George Washingtona (olej na plátně, 1969, 60 × 100 cm, soukr. sbírka v New Jersey), jedinou zachovanou americkou olejomalbou v Šímově tvorbě, která jako zázrakem přežila požár v domě Brumlíkových v Montclair v roce 1975. V porovnání s expresivními a dynamickými mostními oblouky z počátku kariéry je autorovo pozdní dílo charakteristické geometrickou konstrukcí redukovanou do minimalistických linií, které vytvářejí dojem průhledu do nekonečného prostoru. Kompozice s dominantním obloukem a lehkými architektonickými náznaky reprezentuje Šímovo celoživotní okouzlení inženýrskými stavbami, v nichž spatřoval dokonalé spojení funkce a estetiky. Hodnotu díla umocňuje jeho původ z pozůstalosti autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem.