Tato koloristicky i kompozičně vytříbená krajina pojatá v osobitém stylu s kořeny pevně srostlými s kolébkou impresionistického hnutí nabízí vhled do autorovy tvorby z období, kdy byl již plně sžitý s Francií, zároveň byl uznávaný v Čechách a nic tehdy nenaznačovalo, že brzy přijde v jeho tvorbě a hlavně osobním životě k zásadnějšímu zlomu. Tradičně dominantní vodní plocha je namalována sebevědomými tahy širokého štětce a rozvlňuje statické křivky okolních objektů a přírody. Právě takové zrcadlení inspirované nejspíš úzkým kontaktem s Claudem Monetem se stalo charakteristickým poznávacím znakem děl Václava Radimského, jenž i zde pracoval takříkajíc alla prima, přičemž malba z jeho palety vyvstala v rychlém tempu propůjčujícím celému dílu citelnou dynamiku. Zvolená barevná škála, rukopis i celkové působení malby snesou datační i kvalitativní srovnání s jiným autorovým dílem, a to s jeho asi nejmonumentálnější realizací určenou pro městskou radnici – triptychem s pohledem na Kolín nad Labem. Barevná i světelná režie představovaného obrazu vychází ze souhry jen několika spíše chladných barev, které jsou však geniálně propojeny a odstíněny v harmonický celek. I kompozice obrazu působí prostěji, než je u autorových dramaticky diagonálních hloubkových linií časté. Kombinací utlumené barevnosti a umírněné kompozice tak vzniká působivý, klidný a harmonický výjev. Navzdory ztíženým podmínkám během první světové války Radimský i nadále pilně maloval – jeho Stavení u řeky, pravděpodobně zachycující motiv z obce Giverny nebo jejího okolí, je důkazem této píle a reprezentuje určité intermezzo mezi jeho francouzským a českým tvůrčím obdobím. Sběratelskou atraktivitu malby potvrzuje i její uvedení a reprodukování v autorově poslední monografii a výběrovém soupisu díla (N. Blažíčková-Horová: Václav Radimský, 1867–1946, Řevnice 2011, str. 226, kat. č. 108). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.