Vladimír Houdek systematicky rozvíjí vlastní malířský jazyk, který propojuje historické odkazy s analytickým přístupem k formě. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením Vladimíra Skrepla, si již během studií získal pozornost svou schopností reinterpretovat modernistické principy malby. Za svou práci byl oceněn Cenou Jindřicha Chalupeckého (2012) a jeho díla se stala součástí významných tuzemských i zahraničních sbírek. Obraz 1990 (Melancholie IV) patří do série, v níž Houdek zkoumá vizuální řád a jeho destabilizaci prostřednictvím jemných posunů tvarů a vrstev. V této sérii se inspiroval literární melancholií, především dílem Jona Fosseho, avšak převedl ji do malířského jazyka pracujícího s dekonstrukcí kompozičního řádu. Práce s geometrií zde nenásleduje rigidní schéma, ale vytváří dynamiku napětí mezi strukturou a jejím narušením. Cyklus Melancholie je příznačnou ukázkou Houdkova konceptuálního promýšlení média malby v kontextu historických avantgard i současného umění. Dílo bylo vystaveno v Moravské galerii v Brně v Atriu Pražákova paláce v rámci první komplexní prezentace této série velkoformátových pláten (Melancholie: Vladimír Houdek, Moravská galerie v Brně, 8. 6. – 1. 10. 2011). Autenticita potvrzena autorem díla.