Tento raný akvarel Vlastimila Beneše představuje kompozičně sevřenou a stylizovanou variaci na figurální motiv. Fragmentární zobrazení těla je redukováno do základních geometrických tvarů a barevných ploch, které vytvářejí rytmizovanou a téměř architektonickou kompozici, v níž se lidská postava proměňuje v abstraktní objekt s náznakem zátiší s kytarou. Dílo vzniklo v době, kdy Beneš ve čtyřicátých letech navazoval na evropský modernismus a pokoušel se propojit principy kubismu a abstrakce s figurální tradicí. Torso je příkladem tohoto směřování, v němž místo popisného zobrazení postavil do popředí samotnou výtvarnou strukturu a její napětí. V rámci autorovy tvorby jde o mimořádný doklad syntézy figury a abstrakce, stojící na počátku jeho cesty k osobitému projevu. Torso tak ukazuje Beneše jako umělce, který znal avantgardní postupy, ale zároveň od počátku hledal vlastní styl mezi figurací a moderní formou. Dílo pochází z autorovy pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. A. Primusovou.