ObrazNa konci městazachycuje v duchu sociálně a civilistně laděné tvorby Vlastimila Beneše z šedesátých let poetiku každodennosti, syrovost průmyslových krajin i tichou melancholii periferních čtvrtí, k nimž jej vedla inspirace programem Skupiny 42. Předložený olej zachycuje industriální panorama s neobdělaným polem v popředí, zobrazené s charakteristickou autorovou střídmostí barev a geometrickou stylizací. Horizont tvoří soustava továren, ocelových konstrukcí a elektrických stožárů, mezi nimiž se objevují nízké domky s vesměs šedými střechami. Přestože se jedná o prostor bez lidí, jejich činnost a fyzické bytí jsou přítomny v kouřících komínech a žlutě natřené zdi s reklamním nátěrem, která vytváří neopominutelný detail výjevu i vizuální kotvu. Dílo je ukázkou Benešova citu pro lapidární tvarosloví a zároveň poetickou atmosféru v nehostinné městské krajině. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. A. Primusovou.