ObrazHouslistkavznikl v klíčovém období Nemesova studia na pražské Akademii výtvarného umění u Williho Nowaka, kdy se mladý umělec intenzivně potýkal s odkazem kubismu a fauvismu a hledal vlastní výrazové prostředky. Vyobrazená scéna dýchá klidnou domácí atmosférou. Dívka odpočívá v křesle u krbu s houslemi připravenými ke hře. Ve své tiché melancholii jako by splynula s místností – snad uměleckým ateliérem, jak naznačují obrazy opřené o zeď v pozadí. Paži má opřenou o stolek zdobený drobnou skulpturou a konvičkou s horkým nápojem. Celý výjev tvoří mozaika barevných ploch – modré a tyrkysové tóny zde kontrastují s okrovými prvky pozadí, přičemž jednotlivé plochy od sebe oddělují výrazné bílé linie. Tato malířská technika prozrazuje Nemesův obdiv k práci Chaima Soutina, ale také Henriho Matisse a dalších představitelů pařížské školy, s níž se seznámil během stipendijního pobytu v roce 1933. Způsob, jakým umělec zacházel s perspektivou a prostorovou konstrukcí, odkazuje k jeho tehdejším experimentům s automatickou kresbou a zájmu o „primitivní“ formy výrazu. Dílo tak dokumentuje Nemesovu snahu překonat pouhé napodobování kubistických vzorů a vytvořit osobitý syntetický jazyk, který by spojoval konstrukci s psychologickým obsahem. V kontextu jeho následného vývoje představuje tato práce důležitý mezník na cestě k pozdějšímu surrealistickému období. Obraz zároveň zachycuje atmosféru pražské meziválečné avantgardy, kdy se mladí umělci pokoušeli o originální interpretaci evropského modernismu. Dílo pochází z kvalitní západočeské prvorepublikové sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Ing. M. Hodoše (cit.:„[…] Obraz vznikol v roku 1934, keď namaľoval aj o niečo väčšiu variantu ‚Ženy za piánom‘ […]. Obe diela sú namaľované v tmavých, tlmených farbách a s takmer rovnakým tapetovým pozadím. Predstavujú osobitne stvárnený vplyv postimpresionistického Matissa, Cézanna a japonských tlačí, keďže v roku 1933 boli spolu s J. Bauernfreundom na študijnom pobyte v Paríži, ktorý ich výrazne umelecky ovplyvnil. […]“).