Tato snová práce Františka Malého zachycuje ženskou postavu odpočívající v interiéru s výhledem na moře a vzdálenou krajinu ozářenou úplňkem. Měsíční svit, chladné modré tóny a zastřená tvář dodávají kompozici melancholický nádech a téměř metafyzický charakter. Stylizovaná postava odkazuje k slavnéKleopatřez Národní galerie v Praze (inv. č. O 13050) od Jana Zrzavého, který pracoval stejným způsobem se symbolickou rovinou a kulisovitým výhledem do krajiny, v níž se spojuje sen s realitou. Tento dialog se Zrzavým podtrhuje Malého orientaci k symbolistní a metafyzické linii moderního umění. František Malý patří k výrazným osobnostem slovenské moderny 20. století, v jejímž rámci ovlivnil celou generaci malířů během svého působení v Bratislavě ve dvacátých a třicátých letech. Jeho práce se pohybují mezi lyrickým realismem a symbolickou stylizací, častým motivem je ženský akt či figura zasazená do prostředí, které přechází do snového či archetypálního rámce.Večerje ukázkou autorovy vrcholné tvorby se silným důrazem na meditativní klid a duchovní rozměr. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. M. Hodošem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.:„[…] Posuzované dílo ‚Večer‘ je krásnou a typickou ukázkou autorova onirického výtvarného jazyka. Má velmi blízko k symbolismu Jana Zrzavého, a to nejen celkovou atmosférou, ale především ztvárněním Kleopatry. […]“).