Expresivní zobrazení velikonočních svátků v krajině s kostelem sv. Jiří v Jenišovicích je jedním z prvních děl Josefa Jíry, v němž se objevil charakteristický symbol velkého otevřeného oka. Páteční obraz je součástí rozsáhlého cyklu Oči, na němž Jíra pracoval mezi lety 1967 a 1970. Plátno reaguje na dočasné uvolnění cenzury, avšak zároveň pocit nejistoty, který se po srpnové okupaci proměnil v hluboké trauma. Je zobrazením napjaté společenské situace, v níž postavy stísněné v davu a dramatická barevnost ztělesňují pocit ohrožení, zatímco motiv očí je výrazem bdělosti, ale i strachu ze sledování a ztráty svobody. Do kontrastu k chaotickému lidskému davu vystupuje v pozadí Jenšovský kostel jako duchovní útočiště a naděje. Dílo tak spojuje mimořádným způsobem Jírovu poetiku osobního prožitku s existenciální tísní společnosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.