Představovaná Bubeníčkova malba je prací obsahující veškeré kvality tohoto nezaměnitelného frekventanta krajinářské speciálky na pražské Akademii výtvarného umění, kde nejprve studoval u Julia Mařáka, následně u svého vrstevníka Antonína Slavíčka a nakonec do roku 1904 u Rudolfa Otty von Ottenfeld. Ve své malířské tvorbě si oblíbil hlavně český venkov a jeho osobitou tvářnost. Velmi brzy si také vytvořil pevný výtvarný názor složený ze syntézy luminismu, secese a neoimpresionismu neseného technikou děleného štětcového úhozu složeného buď z jednotlivých bodů, či krátkých tahů spojujících se v oku diváka v jeden harmonický celek. Tyto základní principy shledáváme i v představované krajině, jejíž nenucenost a prostota v sobě obsahují ničím nezkalenou přírodní estetiku. Jedná se o výjev, jehož rukopisné podání, zvolená barevnost a celkové působení jednoznačně hovoří o Bubeníčkově autorství. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.