Splav zachycuje Bartovského v klíčové fázi uměleckého zrání, kdy teprve objevoval zákonitosti moderní malby. Kompozice s vodní hrází završenou zářivě červeným mostkem odráží experimentování s konstruktivistickými principy prostorové skladby absorbovanými ze západoevropských proudů. Industriální námět reflektuje dobovou fascinaci technickým pokrokem, kterou Bartovský dokázal převést do poeticky střízlivého malířského jazyka. Barevnost plátna, postavená na kontrastu chladných šedavých odstínů s teplou červení, předznamenává jeho pozdější mistrovství v práci s omezenou paletou. Geometrické zjednodušení architektury ukazuje na schopnost extrahovat z reality její podstatné strukturální prvky. Dílo dokumentuje přechodné období, kdy se Bartovský osvobozoval od konvenčního realismu směrem k vlastnímu výrazu založenému na syntéze barvy a konstruované formy. Horizontální členění kompozice ohlašuje jeho pozdější charakteristické řešení prostorových vztahů v městských scenériích. Splav tak představuje vzácné svědectví o procesu, jímž se z autodidakta formoval jeden z nejsvébytnějších představitelů české moderny. Obraz byl prezentován na výstavách (Václav Bartovský: Obrazy a kresby, Dům umění Gottwaldov, 12. 12. 1989 – 4. 2. 1990, kat. č. 5; Václav Bartovský: Výběr z díla, Galerie umění Karlovy Vary, červenec–srpen 1983, kat. č. 4; Václav Bartovský: Výbor z díla, Galerie Československého spisovatele, Praha, 12. 6. – 31. 12. 1963, kat. č. 2). Dále bylo publikováno v monografii (J. Padrta: Václav Bartovský, Praha 1960, str. 6, obr. 2). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem.