Tato baladická, emotivně cítěná mnohovýznamová malba reprezentuje Jírův osobitý přístup k české krajinomalbě, v níž spojuje expresivní výraz s hlubokou emocionalitou a vztahem k rodné zemi. Krajinná kompozice představuje Jíru jako plně vyzrálého tvůrce a zobrazuje postavu poutníka, směřujícího k Božím mukám. Jejich nepřehlédnutelné, až dramatické vykreslení vytváří protipól ke klidné idylické venkovské scenérii rýsující se v pozadí. Jírovo typické svobodné malířské gesto a expresivní barevnost se zde tak projevují v celé své síle, neboť autor se celý život záměrně vymykal soudobým uměleckým proudům a místo reality vytvářel svůj vlastní záznam viděného světa, jenž byl dokladem jeho hlubokých myšlenkových procesů. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.