Jezerní panna z roku 2006 dokumentuje Zoubkův pozdní obrat k tématům mimo tradiční českou mytologii, kdy se po roce 2003 systematicky věnoval keltským motivům v rámci každoročních berounských výstav. Socha vznikla jako jedna ze tří velkých variant téhož námětu (Zrození jezerní panny, Jezerní panna a Jezerní panna s mečem), přičemž autor pracoval s archeologickou dokumentací a odbornou literaturou, kterou si cíleně pořizoval pro hlubší porozumění předkřesťanské mytologii. Extrémně protažené proporce figury s rukama splývajícíma podél těla ztělesňují vodní božstvo a jemná modelace dlouhých vlasů a ženského těla prozrazuje autorovu schopnost spojit archaizující tvarosloví s citlivým pojetím bronzového povrchu. Sedmdesátiletý Zoubek se v tomto období mohl věnovat osobním zájmům bez politických omezení předchozích dekád a jeho charakteristická poetika vytažených figur nacházela nové uplatnění v interpretaci keltských ženských božstev spojovaných s přírodními silami. Dílo reprezentuje umělcův návrat k základním otázkám duchovnosti a mýtu v období tvůrčí svobody po roce 1989. Pochází z kvalitní slovenské sbírky. Majitel dílo získal přímo od autora, jehož certifikát je přiložen. Při konzultacích posouzeno Nadačním fondem Kmentová Zoubek a PhDr. P. Bregantovou, autorovou dcerou, jejíž certifikát je přiložen.