Karel Těšínský patří mezi ty umělce, kteří až do nedávné doby stáli pohříchu mimo pozornost širší veřejnosti a odborných kruhů – a to navzdory tomu, že aktivně tvořil po více než půl století a přišel s osobitým a nezaměnitelným stylem. Řadil se k silné generaci výtvarníků, jejichž uvažování stálo v opozici vůči oficiálním tendencím. Studium absolvoval nejprve mezi lety 1948–1951 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Františka Muziky, Jana Baucha a Emila Filly. Následně čtyři roky strávil na Akademii výtvarných umění v Praze v krajinářském ateliéru Otakara Nejedlého – vzdělání se mu tedy dostalo v našem kontextu nejkvalitnějšího. Představované zátiší s vázou, květinou a jablkem lze označit za vzácný artefakt svědčící o rané fázi autorova uměleckého vývoje, ve které už ovšem lze rozpoznat nejen možné inspirační zdroje, ale i jeho pozdější směřování. Křehkým malířským rukopisem a abstraktní symbolikou zde navázal na avantgardní meziválečné proudy a zvolené archetypální téma zachytil v odhmotněné, až básnivé kompozici. Dílo tohoto námětu a z této doby se od Karla Těšínského dosud na trhu s uměním neobjevilo a jedná se tak o výjimečnou, možná dokonce neopakovatelnou sběratelskou příležitost. Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Dospělem, Ph.D., a PhDr. J. Machalickým.