Představovaná působivá krajinomalba Václava Špály zachycuje pohled do nitra vzrostlého jehličnatého lesa v plném letním světle. Vznikla během malířova pobytu v Pyšelích, kam se v letních měsících opakovaně vracel. Ačkoli si jeho válečnou a poválečnou tvorbu spojujeme především s ovocnými a květinovými zátišími, během několika prázdnin zde postupně vytvořil řadu působivých plenérových děl. Kompozice předloženého plátna je otevřena štíhlým kmenem po levém okraji, jenž vertikálně rámuje scénu a zároveň vede divákův pohled k prosvětlené mýtině uprostřed obrazu. Syté, lomené tóny zelené se zde rytmicky střídají s bělobou rozkvetlých keřů a světelnými průniky, které prostupují mezi kmeny až k temnějšímu horizontu. Na pozadí, nad temnou hradbou stromů, se objevuje modrá obloha s tvarově výraznými bílými mraky. Špálův charakteristický, dynamický rukopis nanáší barvy ve výrazných tazích, které se kříží v různých směrech a vytvářejí proměnlivý vizuální rytmus. MalbaV leseje dokladem, že ani ve čtyřicátých letech malíř neslevoval nic ze svého úsilí a jeho malířský projev se vyznačoval uvolněnou barevností a schopností proměnit intimní výsek přírody v silný výtvarný zážitek.
O významu obrazu svědčí i štítek na rubu plátna, napovídající, že byl bezprostředně po konci války zapůjčený na některou ze skupinových výstav českého moderního malířství, uspořádaných Ministerstvem informací, které v té době vedl Václav Kopecký. Ve vlastním Špálově soupisu dílo figuruje pod číslem 1397 ve dvojité závorce (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla /1885–1946/, Praha 2002, str. 125, s údajem„Kus vnitřku lesa (s Jiříkem byl)“). Za autorova života zůstalo v jeho ateliéru. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.:„[…] I když se zdá, že obraz působí zcela bezprostředně, způsob, jímž tento motiv Špála pojal přesně odpovídá jeho přímému, kultivovanému pohledu, není nijak nahodilý. […]“).