Paříž přitahovala umělce od nepaměti a pro Kamila Lhotáka se stala celoživotní inspirací – nejen jako metropole umění, ale i jako kolébka technických vynálezů. Lhoták ve svých dílech zobrazoval například první vzducholodě prolétající v blízkosti Eiffelovy věže, čímž odkazoval k raným průkopníkům aviatiky. Poprvé navštívil Paříž ve třicátých letech se svou uměnímilovnou matkou, podruhé pak v září 1947. Právě tehdy vznikl jeho cestovní deník, suverénně zachycující každodenní život města, jeho architekturu i obyvatele. Díky přesné dataci a popisům na každém ze čtrnácti listů lze jeho pařížský pobyt poměrně detailně rekonstruovat.
Ve středu 3. září 1947 se procházel Latinskou čtvrtí, kde zachytil malebnou ulici rue de Furstemberg, s dosud stojícím charakteristickým kandelábrem, vedoucí k ateliéru Eugèna Delacroixe, který navštívil ve 14 hodin během slunečného odpoledne. Poté pokračoval ulicí rue de Bonaparte, kde od roku 1916 sídlil český konzulát, k nábřeží a dále podél Quai des Tuileries až k Eiffelově věži. V sobotu 6. září se vydal do honosnější haussmannovské čtvrti. V 10.30 zde zachytil nákladní auto na Avenue de Messine a následně pozoroval kolemjdoucí. Zde naskicoval jednu z nejpůsobivějších kreseb celého cyklu, šarmantní Pařížanku, ale i figury mužů, žen a příslušníků kléru v dlouhých šatech a kloboucích. V neděli 7. září prošel kolem pietního místa u Hôtel d‘Alsace v rue des Beaux-Arts, kde roku 1900 zemřel Oscar Wilde, a pokračoval k nábřeží Quai Malaquais. Zde zachytil hausbóty i kotvící belgické lodě. Dále přešel přes Pont des Arts (v kresbě původně chybně označený jako „Pont des Beaux-Arts“, což bylo později zabíleno), za nímž je patrný nápis „La Belle Jardinière“. To byl první pařížský módní dům založený roku 1824 v těsném sousedství mostu Pont Neuf. Následně dorazil do Louvru, kde strávil větší část dne, a navečer opět pozoroval kolemjdoucí. Tehdy vznikla výstižná kresba muže v tvídovém saku s fajfkou s autorským názvem „Angličan v Paříži, hromadný typ“. V pondělí 8. září si prohlédl barevné domy v okolí „břicha Paříže“, tedy slavné tržnice Les Halles, která byla bohužel v roce 1971 zdemolována. V poslední zaznamenaný den, úterý 9. září, zamířil na severní předměstí za Montmartrem, kde kresebně zachytil vysoké komíny a kouřící věže plynojemů v Clignancourt, což byly motivy, které ho dlouhodobě přitahovaly svým industriálním charakterem a zároveň odkazovaly k poetice Skupiny 42. Předložený konvolut je unikátním záznamem Lhotákovy sensibility a kresebného mistrovství. Přiloženy původní autorské desky, ve kterých byly kresby uloženy. Představený cyklus byl prezentován na výstavě Kamil Lhoták: Paříž 47, Galerie Pštrossova 23, Praha, 22. 11. 2018 – 9. 1. 2019, a je publikován v knize K. Lhoták ml.: Můj otec Kamil Lhoták, Praha 2019, obr. str. 112–117. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a Ing. L. Šteffkem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Pro Kamila Lhotáka znamenala kresba určitý způsob osobního myšlení, ukládal do ní své zážitky z každodennosti. Předložený soubor ‚Paříž 47‘ se vyznačuje neopakovatelnou atmosférou: vyzařuje kouzlo plně prožitého času, který jako by se v poetické chvíli zastavil. […]“).