Emil Filla (1882–1953)

Džbán a flétna

Technika:kom. tech. (olej, písek) na dřevěné desce

Datace:1914 - 1915

Signatura:na rubu

Rozměry:20 x 50 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍7500000

dosažená cena:‍10400000

84. aukce, číslo katalogu 77

 

Mimořádně vzácný obraz pochází z jednoho z Fillových výtvarně nejsilnějších období, v němž byl na uměleckém vrcholu a dokázal se pohybovat v tak velké výrazové šíři, že prakticky každé dílo z tohoto období je významné. Neobvykle podlouhlé zátiší, které svým panoramatickým formátem připomene mistrovy pozdní krajiny z Českého středohoří, vzniklo v Holandsku, kam se malíř s manželkou uchýlil z Francie po vypuknutí první světové války. Způsob, jakým Filla pronikl k jádru kubismu a nadále tyto impulsy rozvíjel bez možnosti kontaktu s pařížským centrem, dokládá jeho jedinečnou tvůrčí intuici i konstruktivní nadání, v němž se důmyslně odráželo poznání vlámské malby 17. století, nové styky se zástupci holandské avantgardy a jeho vlastní lyricko-romantická představivost.Suverénní, sofistikovaně vystavěná kompozice založená na dynamickém vztahu zakřivených a oblých linií zaujme výtvarným zpracováním, které zapůsobí až kolážovým dojmem i bohatostí malířského přístupu, akcentovaného přidáním pískové drti do ještě mokré barvy, využitím písma či uplatněním imitace dřeva na flétně. Podáním předmětů Filla rozvinul celý prostor, jenž je násoben mnoha lámajícími se plochami. Flétna vedená diagonálně přes celý obraz je namalována pohledem shora, džbán je pojednán z boku a notový záznam zepředu. Ten je důležitý především z ikonografického hlediska, neboť Filla do něj vepsal notaci jedné stránky zhudebněných Žalmů Davidových, jak dokládá nápis „PSAUMES DE DAVID“, pocházející s největší pravděpodobností od Benedetta Marcella. Tento benátský hudební skladatel 18. století se proslavil zpracováním prvních 50 žalmů pro zpěv a příležitostné nástroje technikou kontrapunktu. Žánr teskné písně musel Fillovu naladění v Holandsku vyhovovat. Stejně tak i pojem kontrapunktu, ve kterém se prolínají dva či více hlasů, jež jsou vedeny po samostatné melodické linii, není náhodně zvolený, malíř si musel být tohoto faktu velice dobře vědom. Nepochybně oceňoval prolínání vzájemně nesouvisejících melodií, podobně jako se v kubistických obrazech prolínají různé vrstvy reality.Prof. Vojtěch Lahoda se o tomto obraze zmiňuje ve své monografii, v níž tvrdí, že zátiší bylo namalováno v Rotterdamu a vystaveno na výstavě Moderne Kunst Kring v Amsterdamu (1915–1916, kat. č. 12), v jejímž katalogu bylo také reprodukováno (V. Lahoda, Emil Filla, Academia 2007, str. 185). Na zadní desce obrazu je rovněž vepsáno číslo 1, které signalizuje, že šlo o první exponát zařazený na výstavu Emil Filla (Oblastní galerie v Litoměřicích, 1967, kat. č. 1), v jehož katalogu stojí poznámka, že na původním slepém rámu byl štítek s nápisem „Emil Filla, La cruchon et la flute (lhuile), Amsterdam, Egelantiersgracht 7“.PhDr. Karel Srp se ve svém odborném posudku zmiňuje, že součástí diplomové práce Vlastimila Jiříka týkající se Fillova holandského období byl soupis autorových obrazů, kde mělo dílo opět označení č. 1. Za pozornost také stojí číslo 507 v kroužku, které je napsáno přímo Fillovou rukou na slepém rámu a které zřetelně odkazuje k holandské – dnes neexistující – adrese, kde Filla s velkou pravděpodobností práci vystavil. Ten se na adresu udanou na štítku přestěhoval koncem léta 1915. Hodnotu práce dále zvyšuje její reprodukování v časopise Umění (1968, roč. 16b, str. 402) a také v autorově nejobsáhlejší monografii (V. Lahoda, Emil Filla, Academia 2007, str. 185, obr. 167). Autenticita práce byla ověřena Filla Foundation a obraz je uveden v soupisu díla, který chystal prof. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[...] Jedná se o skvělou ukázku Fillova holandského období, jež čeká na své souborné výstavní zhodnocení. [...]“).