František Janoušek (1890–1943)

V baru / Na břehu

Technika:olej na plátně

Datace:1923 - 1925

Signatura:vpravo dole

Rozměry:60 x 70 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍750000

dosažená cena:‍800000

84. aukce, číslo katalogu 168

 

Výjimečná, na trhu zcela raritně se objevující autorova oboustranná raná práce je mistrnou ukázkou krátkého Janouškova tvůrčího období těsně před polovinou 20. let. Vysokou galerijní a sběratelskou hodnotu díla dokládá malba, která byla objevena na zadní straně obrazu Na břehu, kterou v rámci své diplomové práce na pražské Akademii odkryla a odprezentovala restaurátorka Zuzana Žilková a již Janoušek s velkou pravděpodobností namaloval v roce 1923. Tento velice živý obraz jako by kopíroval scénu z ruské realistické literatury druhé poloviny 19. století, odehrávající se v baru, ve kterém postarší muž hraje na housle, zatímco dvě dívky za ním se zcela ponořily do zpěvu, místo aby se věnovaly hraní karet či popíjení absintu. Janoušek sice v plátně uplatnil svoji charakteristickou barevnost pro pozdější díla, avšak motivicky i formálně se jedná o naprosto raritní dílo.Naproti tomu druhá strana plátna demonstruje Janouškův zájem o neoklasicismus, v němž brzy dosáhl velkých uměleckých úspěchů a ohlasu, díky čemuž byl v roce 1923 přijat do uměleckého spolku SVU Mánes, a mohl tak vystavovat na členských výstavách a reprodukovat své práce ve Volných směrech. Malíř v monumentálně cítěné, tichem prodchnuté scéně zobrazil v neoklasicisty oblíbeném námětu idylického koupání dvě pradleny odpočívající u vody. O daném obraze se v Janouškově monografii zmínil Jindřich Chalupecký, který jej popsal následujícími slovy: „... Janoušek roku 1925 v obrazech Na břehu a Žnec a žnečka přešel pod vliv předkubistického i pokubistického Picassa“ (J. Chalupecký, Praha 1991, str. 34). O tom svědčí především velký důraz kladený na mohutný tělesný objem, jenž zobrazovaným dodává vážný, až majestátní výraz. Sluncem prosycený, provzdušněný výjev v malířsky vytříbeném rukopise působí velice harmonickým a uklidňujícím dojmem a v mnohém jej lze srovnávat i s nejlepšími díly členů skupiny Tvrdošíjní, která rovněž měla na umělce bezesporu nemalý účinek.Malba byla opakovaně vystavena, avšak předmětem vystavení byl obraz Na břehu. Původní plátno s kavárenskou scénou Janoušek záhy zamaloval. Práce Na břehu byla vystavena ještě v roce jejího dokončení na podzimní členské výstavě SVU Mánes (zde měla ještě název U řeky, kat. č. 103 a prodávala se za 900 Kč), následně byla zřejmě vystavena na Janouškově posmrtné výstavě, uspořádané SVU Mánes v roce 1947 (kat. č. 4), poté na autorově samostatné výstavě v roce 1965 na zámku v Nelahozevsi (Středočeská galerie, kat. č. 12) a naposledy na výstavě Mezi klasickým řádem a selankou, Český neoklasicismus dvacátých let (Galerie hlavního města Prahy, 1989, kat. č. 36), kde byla rovněž reprodukována. V souvislosti se svým prvým vystavením byl obraz otištěn v Prager Presse 15. 11. 1925.Obraz pochází přímo z Janouškovy pozůstalosti. Plátno bude publikováno a zařazeno do soupisu díla v chystané monografii PhDr. J. Vykoukala. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[...] Jde o skvělou ukázku Janouškovy tvorby a velmi přesný obraz, zapadající do vývoje českého malířství 20. let, v němž představuje důležitou položku. [...]“).