Jindřich Štyrský (1899–1942)

Kostel na kopci / Svatý Šebestián

Technika:olej na plátně

Datace:1921

Signatura:vpravo dole

Rozměry:56 × 46 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍6500000

dosažená cena:‍7100000

84. aukce, číslo katalogu 177

 

Veřejnosti dlouho nepřístupný a v posledních dekádách nevystavovaný oboustranný obraz Jindřicha Štyrského, který se bezprostředně inspiroval svým rodištěm v Dolní Čermné a kostelíky v okolních vesnicích, jimž se věnoval na mnoha svých raných obrazech a kresbách. Štyrského nezávislá existence mimo jeho rodný kraj je spojena s pražskou Akademií, na kterou byl přijat v roce 1920 krátce po matčině smrti. V touze po sofistikovaném avantgardním projevu však zásadní podněty a vstřebávání vzorů nacházel jinde než v ateliéru u Jakuba Obrovského, kde tehdy studoval.Rychle se vyrovnal s dílem uměleckých osobností, jež v té době obdivoval, a aktuálními tendencemi, jak je patrné i v tomto osobitém, vizuálně výrazném a zdánlivě jednoduchém námětu kostelíku na kopci. Právě krajina patřila k žánrům, ve kterém si ujasňoval nové výtvarné postupy. Například zde již plně vstřebal podněty analytického kubismu a k obrazu přikročil jiným, méně iluzívním způsobem, usilujícím o pevnější kompoziční stavbu. Scéna je zachycena z vysokého nadhledu, přes řeku a rozevírající se skály, po nichž následuje alej s topoly a domy. Divákův pohled pak postupně stoupá k horizontu, na němž se nachází kostelní budova s vysokým krucifixem stojícím před ní, a ani oblohu v pozadí nenechal Štyrský prázdnou. Celý obraz malíř vystavěl na výrazném zploštění při zachování celistvosti tvaru, avšak kladoucím důraz na individualizaci jednotlivých motivů, pro něž nacházel inspiraci v bohatě členěné domovině Orlickoústecka. Motiv napětí, který je typický pro Štyrského rané dílo, vnáší do výjevu kontrast formy v podobě hravého pestrého poetického naivismu s vážným motivem venkovské svatyně. Hodnotu díla dále zvyšuje fakt, že se jedná o oboustranné plátno. Na jeho rubu se nachází postava před stromem, která byla spojena se Svatým Šebestiánem. Tato strana se dochovala i na černobílé fotografii ze Štyrského archivu a byla vystavena na autorově posmrtné výstavě v SVU Mánes (4.– 25. 4. 1946, kat. č. 6) a je reprodukována v autorově nejobsáhlejší monografii (L. Bydžovská / K. Srp, Argo, Praha 2007, str. 33). K namalování Svatého Šebestiána Štyrského mohl podnítit dobový výklad slavného obrazu Bohumila Kubišty z roku 1912, jenž byl mezi umělci všeobecně znám. Jan Zrzavý ve studii otištěné roku 1920 ve Veraikonu označil postavu Svatého Šebestiána za „mlčenlivý výkřik žaloby na lidskou společnost ubíjející umělce“, což je myšlenka, kterou pravděpodobně sdílel i sám Štyrský. Umělec pečlivě studoval Kubištovo tvarosloví a hlavní pozornost zaměřil na krystalickou strukturu hlavy jako duchovního centra obrazu. Většina Štyrského figurálních prací ze samého počátku 20. let je rovněž nositelem zneklidňujících duševních obsahů, jež mu poskytovaly zřetelné východisko k tvarovému přehodnocení jeho dosavadní malířské formy. Pojednání tohoto světce, které mohlo být studií k zamýšlenému většímu obrazu, je z hlediska dalšího vývoje Štyrského tvorby velice podnětné, neboť toto téma zůstalo v českém moderním malířství i nadále aktuálním.Hodnotu prvotřídního obrazu rovněž zvyšuje původ z kvalitní zahraniční sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[...] Oboustranný obraz je zásadním dílem z rané práce Jindřicha Štyrského, lze jej směle postavit na vlastní období jeho umělecké dráhy, kdy se teprve začal zúčastňovat skupinových akcí. Důležité je, že se obraz navrátil do Čech a bude možné jej zařazovat na další výstavy. [...]“).