František Muzika (1900–1974)

Velký Elsinor XI

Technika:komb. tech. (olej, tempera) na plátně

Datace:1971

Signatura:vpravo dole

Rozměry:160 x 130 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:6500000

84. aukce, číslo katalogu 137

 

Mimořádně působivý, malířsky brilantně vyvedený velkoformátový olej je jednou ze zásadních prací talentovaného malíře Františka Muziky, významného představitele české meziválečné moderny, který si během své bohaté tvůrčí dráhy nejprve prošel picassovsky laděným neoklasicismem, následně spojil své estetické cítění s generací Devětsilu a poté si osvojil imaginativní surrealismus, aby ho v těsném závěru své tvorby posunul ještě dalším směrem, k osobité výtvarné poetice plynule se rozvíjející ve volné souvislosti se světovými informelními proudy, které vtiskl vlastní formu i obsahy. V poválečném období, v němž tento znamenitý obraz vznikl, se Muzika plně ponořil do svého organického vesmíru přírodních mikrostruktur i fantaskních architektur. Jeho niterný svět byl do sebe pohroužený a významově silně provázaný, proto každý z jeho pozdních obrazů nese výraz jedinečnosti. Cyklus Elsinorů, který završil Muzikovy umělecké snahy, má výjimečné postavení. Poprvé se výtvarník tímto tématem zabýval v roce 1936, kdy připravoval scénografii pro představení Hamleta v brněnském Národním divadle, a zde se také poprvé setkáváme s motivy, jež tvoří základ pozdější mystičnosti jeho Elsinorů. Vlastní zrod tvarové podstaty těchto obrazů však začal svoji podobu nabývat s cyklem Citadel ve 40. letech a první díla byla definitivně vytvořena v první polovině let 60.Magicky působící soubor spojuje jednotný duchovní obsah a symbolická rovina. Tomu je podřízena formální podoba prací. Muzika uplatňoval jemný, téměř filigránský rukopis. Složitě propracovaná vnější hmota na monumentální rozeklané siluetě má podobu organické tkáně obrůstající celý povrch kamenného bloku, jenž má být pozůstatkem bájné zříceniny ze Shakespearovy tragédie o Hamletovi, kralevici dánském. Nepřístupná tvrz umístěná na samém prahu nicoty evokující vstupní bránu do říše nebytí byla kdysi pevností ducha, místem dokonalé psychické koncentrace, nyní je tvořena soustavou slepých schodišť vedoucích odnikud nikam, jež symbolizují podobenství o dočasnosti a nevyhnutelné konečnosti lidského osudu. Fantastická architektura je důsledně rozvržena v ploše a vyrůstá z nízkého horizontu. Subtilní základna celý útvar spojuje s mateřskou půdou, z níž objekt vyrůstá. Niterná atmosféra je umocněna mlžně zlatavou barvou v pozadí, na které vyniká jak drsnější struktura olejové barvy, tak i lazurní promalování a miniaturistické detaily.Velký Elsinor XI patří bezesporu mezi Muzikova vrcholná díla, vynikající mimořádnou malířskou kulturou. Srovnatelné plátno Elsinor XII je dnes v majetku Národní galerie v Praze a další zástupci tohoto cyklu jsou rozptýleni v soukromých sbírkách po Evropě. Vysokou sběratelskou a galerijní úroveň umocňuje jeho zachycení na dobové fotografii z umělcova ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na zadní straně plátna je dochováno autorské číslo soupisu 892. Od roku 1972 byla práce společně s 11 dalšími Muzikovými plátny v majetku manželů Irene a Hanse Gerlingových, kteří vedli Galerii Baukunst v Kolíně nad Rýnem. S Muzikovým dílem se pravděpodobně seznámili v roce 1969, kdy vystavoval v Německu, a následně mu sami uspořádali v roce 1972 velkou retrospektivu. V 90. letech se obraz dostal do další soukromé zahraniční sbírky. Práce byla prezentována na výstavě František Muzika: Retrospektivausstellung mit Ölbildern, Zeichnungen und Druckgraphik der Jahre 1930–1972, Baukunst Galerie, Köln 1972, kat. č. 55 dále na souhrnné přehlídce ve Valdštejnské jízdárně: František Muzika: Obrazy, kresby, scénické návrhy, knižní grafika, Národní galerie v Praze, září–říjen 1981, kat. č. 139 je reprodukována v katalozích František Muzika: Retrospektivausstellung mit Ölbildern, Zeichnungen und Druckgraphik der Jahre 1930–1972, F. Šmejkal, Köln 1972, nepag. František Muzika: Obrazy z let 1933–1974, F. Šmejkal, Roudnice nad Labem 1979, nepag. a František Muzika: Obrazy, kresby, scénické návrhy, knižní grafika, M. Hegar / F. Šmejkal, Praha 1981, obr. 22. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D. a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[...] Jde o výraznou meditaci nad smyslem světa, jeho pomíjivým trváním a nemožností úniku z jeho ohraničených prostor. Muzika zde dospěl k velmi důmyslnému závěru své umělecké dráhy. [...]“)