Antonín Procházka (1882–1945)

Pařížské náměstí v Berlíně

Technika:olej na lepence

Datace:1907

Signatura:vpravo dole

Rozměry:64 × 48 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍1500000

dosažená cena:‍3400000

85. aukce, číslo katalogu 82

 

Naprosto mimořádná a na trhu vzácně se objevující ukázka rané práce Antonína Procházky jedinečným způsobem dokazuje umělcovu tvůrčí sílu, patrnou již v tomto období jeho tvorby, a zároveň jeho mistrovství v práci s olejem. Procházka byl generačním souputníkem a blízkým přítelem Emila Filly. Po studiích společně vyrazili na cestu za poznáním evropského umění a po návratu se pak připojili ke skupině Osma. Autorův malířský jazyk v tomto prostředí postupně vstřebával znaky expresionismu a fauvismu. Představované plátno Pařížské náměstí v Berlíně pochází z období, které v Procházkově tvorbě znamenalo syntézu uměleckých směrů zažitých během cest, a zejména během jeho berlínského pobytu mezi léty 1907 a 1908, a vrcholících v jeho malířské práci v té době přímo směřující k abstrakci. Máme před sebou nádherný, vysoce moderní obraz, jenž skvěle zachycuje atmosféru jednoho z nejslavnějších berlínských náměstí u Brandenburské brány. Procházka ho v malbě modeluje světlem. Nad zářícími domy, lemujícími náměstí, se vznáší jakýsi světelný opar, vytvářející z celé scény do sebe uzavřený prostor. Oproti tomu tmavá, smrákající se obloha nad městem je měkce prosvětlena žlutými hvězdami. Tato unikátní a sběratelsky i po umělecko-historické stránce nesmírně cenná práce je dokladem toho, jak sugestivně dokázal autor pracovat s malbou a skrze precizně vystavěnou kompozici a až impresionisticky laděným štětcovým přednesem vytvořit dílo velice moderní a svým provedením téměř monumentální. Obraz byl zastoupen téměř na všech stěžejních autorových výstavách. Například byl prezentován na Procházkově samostatné výstavě v pražském Mánesu (1923, kat. č. 1) nebo na autorově retrospektivě v roce 1934 (SVU Mánes, kat. č. 18). V té době již patřil do soukromé sbírky, ze které byl nadále zapůjčován, mezi jinými například na další retrospektivu v roce 2002 (Muzeum města Brna a Moravská galerie v Brně, repríza v pražském Obecním domě 2002–2003, str. 25). Dále je obraz reprodukován v monografii autora (A. Kutal, Praha 1959, obr. 11) a rovněž je uveden v soupise Procházkova malířského díla (M. Macharáčková: Antonín Procházka, 1882–1945, Brno, 2002, str. 304, obr. 49). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. V. Bartošem. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz bývá sice řazen k expresionismu, nicméně svým malířským pojetím spíše odkazuje k raným autorových zájmům, vycházejícím zejména z emotivně přehodnoceného impresionismu, měnícího smyslové vzněty v bezprostřední psychické zkratky, které jsou patrné z temných krátkých tahů vyjadřujících lidské postavy a provozy na ulicích. […]“).